O
Zpívající objevil r. 1894 angl. fyzik Duddell, mluvící pak r. 1898 něm. fyzik E. Simon.
Vynalezl r. 1816 Salmon.
V knihách se vyskytují nejdříve v anatomických spisech, r. 1556 pak v italském vydání Vitruviova spisu o architektuře.
Jako dětskou hračku uvádějí již římští básníci Sextus Propetrus a Horác, kol. r. 20. př. Kr.
Tj. olejové obrázky sloupající se navlhčením papíru, na němž byly naneseny (dětská zábava známá starší generaci), mají předchůdce v obtiscích rytin na porcelán podle způsobu vynalezeného A. Spenglerem r. 1870 a v obtiscích mědirytin na lakovaný plech podle franc. patentu br. Giradů...
Do poč. 19. století se obuv hotovila je ručně a to přišíváním podrážky k svršku. První stroj na šití obuvi si dal patentovat r. 1790 Angličan Th. Saint; zda jeho stroj byl skutečně proveden, není známo. R. 1809 vynalezl Američan D. Randolph, a r. 1810 samostatně jeho krajan Barnett, flokování,...
Trvalejší obydlí umělá, stavení, jak bychom je nazvali, si stavěli až pralidé v mladší době kamenné (neolitické, počítané asi od 6000 let př. Kr.), kdy přestávali být kočovníky a stávali se zemědělci. Obydlí těchto usedlíků bývala zprvu o jedné místnosti. Z různých pozůstatků nalezených...
Některé doklady svědčí o tom, že vyráběti ocel dovedli nejméně již někdy v 1. pol. 15. století př. Kr. Hettité. Až do 16. století byla výroba oceli více méně tajemstvím a jen ojedinělá. Způsob výroby popsal, mezi jinými, důkladně G. Agricola ve svých „Dvanáctero knih o hornictví a hutnictví“...
R. 1821 vynalezl Berhier ocel chromovou, koncem 50. let se užívalo dosti hojně oceli wolframové, r. 1860 vynalezl Mushet ocel manganovou, r. 1875 vynalezl W. H. Brustlein dokonalejší o. chromovou a wolframovou pro rychlořezné nástroje a W. Taylor dokonal jeho dílo.
Pokud známo, vyrobila první r. 1910 Poldina huť v Kladně. Jiný výrobní způsob r. 1911 Haynes a r. 1912 Brearley.
J. Perkins (americký průkopník vysokotlakového parn. stroje a vynálezce stroje chladicího), vynalezl r. 1820 způsob, jak připravit ocelové desky k rytí obrazce pro tisk bankovek.
K rychlému sušení prádla sestrojil r. 1820 Angličan J. Shoffield buben rychle se točící, na nějž se navinovalo mokré prádlo. Jakýsi Petzold v Paříži sestrojil r. 1836 děrovaný svislý buben rychle se točící, do něhož se ukládalo mokré prádlo.
Odstředivky na mléko (separátor): r....
Tisk přenesený, tisk plošný (v podstatě litografický) upravený pro rotačky. Vypracovali v 80. letech min. stol. Francouzi Trottier, Missier, Marinoni a Michaud; poč. 90. let objevil samostatně Američan I. Ruble.
Vejcovitá příšťala, zpravidla hliněná. Vynalezl kol. r. 1860 G. Donati z Budria (Itálie).
Nejstarší zpráva je z r. 880 o malovaných oknech hlavního chrámu v Curychu. Techniku m. o. popisuje Theofilus Presbyter kolem r. 950.
Prozatím nejstarší doklady o zasklívání oken jsou nálezy rozbitých skleněných litých tabulek z doby císařského Říma, objevené v Herkulanu, v Pompejích a na pomezním kastelu řím. legií v Německu (Saalburku). Nejstarší určitá zmínka o zasklených oknech je z 3. století po Kr....
R. 1864 objevil M. v. Pettenkofer, že zčernalé olejové malby lze obnoviti studenými parami alkoholovými.
Znali je v Assyrii a Babylonii již někdy v 3. tisíc. př. Kr. V Egyptě je znali před r. 1500, dostávali je od Féničanů. Nejstarší známé olověné doly byly v Laurionu v Řecku a patřily městu Athénám. Pracovalo tam až 20 tisíc otroků. Technika výroby o. z rud se...
Známý francouzský filozof B. Pascal navrhl, aby byla v Paříži zavedena doprava osob bez rozdílu pravidelně jezdícím velkým vozem. R. 1662 byla skutečně tato „omnibusová“ doprava uskutečněna na trati od Louvru do St. Denis, Vincennes a Versailles. Zanikla však r. 1678. O. se objevují zase až r....
Tak se nazývají hodiny s planetáriem a pohyblivými figurami. O orlojích píše sice již Vitruvius v De architectura (kol. r. 24 př. Kr.), ale nezmiňuje se o žádných skutečně provedených. Proto nejstarším o. zatím zůstává vodní orloj v Gaze (v Persii) popsaný Prokopiem, řeckým...
K ostření pisátek a tužek snad první sestrojil, že dvou pilníčků k sobě skloněných, r. 1835 F. Theyer z Vídně. O. podobné nynějšímu, s břitem uloženým šikmo, si dal patentovat r. 1847 Francouz de Thierry v Paříži.
Prvek, kov. Užívá se do vláken žárovkových. Objevil r. 1804 angl. chemik S. Tenannt.
Jsou známy z 3. století př. Kr.; mají jen krátký třmen a na něm. hrot. Kolečko místo hrotu se objevuje někdy v době římského císařství. Ostruhy z té doby mají hrot nebo držadlo kolečka ohnuté poněkud stranou. Do 2. století po Kr. se nosily o. jen na levé noze.