C

Zařízení k udržení předmětu v rovnováze, ať svislé n. vodorovné; skládá se ze tří kruhů: vnější je pevný, v něm je čepy uložen kruh druhý a v tom dvěma čepy kruh třetí nesoucí předmět, při čemž osa čepu kruhu nejvnitřnějšího je kolmá na osu čepu druhého vnitřního kruhu. I tento...
Přístroj ke kreslení podle přírody, si dal patentovat r. 1806 W. H. Wollaston.  
Slouží k převodu pohybu s hřídele na jiný, různoběžný; jsou to dvě vidlice spojené křížovým čepem. Přisuzuje se J. Cardanovi, ital. filosofu a matemat. (1501 až 1576) neprávem. Kdo tuto s. vynalezl, není zatím známo. Po prvé ji popisuje C. Schott ve své knize Technica curiosa (r. 1664)...
Vyrobil r. 1855 Angličan A. Parkes a v příštích 10 letech vypracoval způsob k výrobě ve velkém (tzv. „parasit“). R. 1869 objevil samostatně amer. sazeč J. S. Hyatt.  
Vyrobil po prvé r. 1908 něm. chemik Brandenberger.  
Byl znám již Římanům. Mísili vápno s moučkou ze slabě pálených cihel nebo s práškovitou puzzolanou. Tato malta pod vodou tvrdla. R. 1756 zjistil anglický inženýr J. Smeaton, že hlinitanová vápna dávají maltu hydraulickou (pod vodou tvrdnoucí). R. 1796 vyrobil na základě tohoto objevu...

Cer

Prvek, kov (vzácná zemina). Objevili nezávisle jeden na druhém r. 1803 něm. chemik Klaproth, švéd. chemik Berzelius a Hiesinger. Užívá se ho ve slitině se železem jako křesadla (v zapalovačích).  
Soudíc podle nálezu úlomků cihlových v jedné egyptské naplavené vrstvě, jejíž stáří se odhaduje na 12 000 let, dovedl pálit cihly již člověk doby kamenné. Vykopávky v Assyrii, Babylonii a Egyptě z dob nejstarších kultur to potvrzují. Přesto se téměř do počátku našeho letopočtu...
Pravěcí lidé ho začínají užívat k výrobě bronzu někdy v 3. tisíc. př. Kr. Nejstarší známky toho jsou v Egyptě. Po prvé se o cínu zmiňuje Homér v Iliadě (kol r. 800 př. Kr.). Užívalo se ho ve starověku k letování a pocínování měděných nádob. Těžil se ponejvíce v Anglii...
Primitivní, několikastrunná, je nástroj původu nejspíše štýrského, vyskytuje se již před 16. stoletím. Poněkud dokonalejší nástroj se objevuje ojediněle poč. 18. století. Nynější podobu dal c. r. 1823 J. Petznayer z Mnichova.  
Vyrobili r. 1879 chemikové Fahlberg a Remsen.  
Podařilo se ho vyrobit laboratorně r. 1819 franc. chemik Braconnotovi, po něm zkoušeli různé metody zejména četní chemikové švýcarští, výrobní způsob průmyslový se však podařilo vypracovat až něm. chemikovi Friedr. Bergiusovi (vynálezci „zkapalnění uhlí“) r. 1916 působením chlorovodíku na...
Třtinový cukr. První zprávu o cukrové třtině přinesli do Evropy Řekové z výpravy Alexandra Makedonského do Indie kol r. 300 př. Kr. Není však jisté, zda v té době se v Indii již z c. třtiny vyráběl cukr. Po prvé se o třtinovém c. indickém dovídáme až z pramenů perských, kol...
Přístroj na rozbíjení atomových jader prvků, a tím k přeměně jich v prvky jiné (zpravidla radioaktivní), vynalezl r. 1931 americký fyzik E. O. Lawrence.  
Patří k nejstarším zařízením technickým. V jakém časovém pořadí se objevila, nelze říci. K nejstarším způsobům patří jistě prosté přelévání vody dřevěnou lopatou. Udrželo se dlouho, neboť ještě Leupold je popisuje ve své knize Thepold je popisuje ve své knize Theatrum machin....
Nejstarší pochází od pařížského mechanika J. F. Richera, z r. 1780. J. Bramah (v. t.) sestrojil číslovačku k číslování bankovek, roku 1809 pro Anglickou banku  
První sestrojil r. 1800 it. fyzik A. Volta, z měděných a zinkovaných kotoučů položených na sebe po dvou a oddělených kotoučkem z navlhčené látky; Hellwig, Tihavski a Leyteny r. 1802 článek zinko-uhlový; r. 1836 angl. chemik J. F. Daniel č. zinko-měděný; r. 1839 angl. právník W. R. Grove...
Jsou známy již ve starověku. V Ninive byla při vykopávkách nalezena plankonvexní č. broušená z křišťálu, pocházející asi ze 7. století př. Kr. Aristofanes se zmiňuje v komedii „Oblaka“ o č. z křišťálu jako o zapalovači (sluneč. paprsky). Č. v podobě kulového vrchlíku zná...
Jsou to vhodně utvářená pole elektrická nebo magnetická, působící na elektronový paprsek (t. j. proud elektronů), jako čočky optické na paprsek světelný. Princip těchto č. vypracovali něm. fyzikové Busch (od r. 1926) a Brüche (od r. 1930).  
Roku 1520 přivezena Španěly po prvé do Evropy z Mexika; r. 1606 zavedl výrobu č. Florenťan Carletti.  
Byl podle všeho znám již ve starověku, ale ve velkém, průmyslově, byl vyráběn až v 18. století. Syntheticky, z dusíku a vodíku, byl vyroben laboratorně r. 1901 franc. chemikem Le Chatelierem; výrobu ve velkém vypracovali v l. 1908 až 1913 něm. chemikové Haber a Bosch v Badische...