D
Ve starověku a středověku užívali hvězdáři trubic bez čoček. První, neurčitá, zmínka o d. čočkovém je ve spisu Rogera Bacona (asi z r. 1250): „lze průhledná media uspořádati pro oko tak, že lze viděti věci v dálce... Ba, mohli bychom tak i stáhnout slunce a měsíc s oblohy.“...
V něm se užívá místo světelného paprsku paprsku elektronů, a místo čoček optických „čoček“ elektrických nebo magnetických a krom toho i tzv. množičů elektronů. E. d. lze vidět i ve tmě a v mlze. Vynalezli jej, nezávisle na sobě, r. 1934 něm. odborník radiotechnický M. v Ardenne a...
Přístroj k nepřímému měření vzdáleností opticky. Nejstarší známý d. je vynálezem G. v. Peuerbacha (z r. 1450). První d. dalekohled vynalezl roku 1781 G. F. Brauder z Aušpurku. R. 1811 konstruoval G. v. Reichenbach d. nitkový. Prototyp o. d., tzv. stereoskopického, sestrojil r. 1865...
Roku 1681 byl udělen první (anglický) patent němec. chemikovi J. J. Becherovi a H. Serlemu na „nový způsob výroby smoly a dehtu z kamenného uhlí“.
Rozumíme-li dělem v širším smyslu zbraň vrhající hrubé střely, pak jeho původ sahá až do starověku. Děla na střelný prach se zrodila někdy ve 13. až 14. století na Východě. V Evropě se objevují podle podrobných zkoumání Rathgenových, v 1. 1320-30 (aspoň pokud se týče Německa)....
Zprvu se střílelo železnými šípy a kamennými kulemi, kule železné se objevují hojněji až koncem 15. století. Podlouhlých střel se užilo po prvé r. 1627 (při obléhání La Rochelle), ale bez úspěchu, poněvadž v nerýhovaných hlavních se jim nedostalo rotace nezbytné k přesnému zachování dráhy...
Kruhy přístrojů hvězdářských si dlouho dělili jednotlivci sami, podle vlastních metod. Jemně dělené kruhy jsou známy ze 16. stol. První známý dělicí stroj sestrojil r. 1667 R. Townley. První velmi přesný d. s. sestrojil J. Ramsden, a to jak na dělení kruhů (r. 1775), tak pravítek (r. 1799)....
D. chlorem zavedl r. 1775 de Moreveau; d. karbolovou kyselinou r. 1867 Colvert, d. formalinem r. 1872 Loew a d. parou r. 1880 Merke.
Umění destilovati (překapávati) kapaliny znají teprve řečtí alchymisté žijící v Egyptě někdy v 1. století. po Kr., dovedli však destilovat jen kapaliny vroucí při vyšších teplotách, poněvadž jejich přístroje byly nedostatečně chlazeny.
Je prastarého původu, soudíc podle reliéfu z 9. století př. Kr., objeveného při vykopávkách u Ninive. Sklápěcí d. znali Řekové i Římané. Ze středověku je první zmínka o d. z doby kol r. 800. Nynější ocelovou kostru a napínací mechanismus d. vynalezl r. 1852 londýnský dělník S....
První d. byly postaveny v Koreji ve 40. letech 15. století. První samozapisující d. sestrojil Ch. Wren v Londýně r. 1662. Váhový d. s počitadlem navrhl r. 1726 J. Leupold. Samočinný d. sestrojil r. 1885 Rung z Kodaně.
Dětská hračka, dosti rozšířená před svět. válkou, se objevilo již r. 1812 v Paříži, upadlo pak v zapomenutí a bylo vzkříšeno r. 1908.
Vynalezl, pokud známo, po prvé rakouský hodnář D. Rutschmann (později mnich p. jm. D. San Cajetano) r. 1769 pro astronom. hodiny. R. 1828 si dal patentovat d. franc. konstruktér D. Pecqueur pro parní automob. R. 1886 patent K. Benze pro benzin. automobil.
První sestrojil Edison r. 1879.
Průsvitná stěna s obrazy namalovanými po obou stranách; podle způsobu osvětlení se mění panorama. D. vynalezl r. 1822 L. J. M. Daguerra, malíř dekorací a vynálezce fotografie (daguerrotypie).
D. z pazourku byla nalezena v pozůstatcích pračlověka ze starší doby kamenné, asi z 8. tisíciletí př. Kr. Z mladší doby kamenné (asi 5. tisícil. př. Kr.) jsou d. pazourková již broušená a hlazená. D. z doby bronzové (kol r. 1700 př. Kr.) mají postranní lišty, aby dobře...
Již v Babyloně byla velká poutní silnice, zřízená někdy v 8. stol. př. Kr. vydlážděná uprostřed vápencovými kvádry a po stranách plotnami z brekcie a spáry byly vylity dehtem. Možno-li věřiti zprávě Josefa Flavia, byly ulice vedoucí k jeruzalémskému chrámu vydlážděny černým...
Je známa již z 18. stol. př. Kr. z Egypta; k chemickým účelům byla zavedena kol r. 1750.
Nejstarším d. je pouhá dmuchavka. K té se později přidělal měch; o takovém d. mluví Homér v Iliadě. Z tohoto d. se vyvinul měch s deskami v podobě, v jaké je znám nyní; první zmínka o něm je v básni „Mosella“ řím. bás. Ausonia (4. stol. po Kr.). Theofilus...
První hrubý přístroj byl patentován r. 1836 v Anglii. Prakticky způsobilejší byla již m. d. Kershawova a Colvinova z r. 1862. V Čechách byla sestrojena r. 1912 m. d. podle výsledku zkoušek prováděných od r. 1892 A. Rosamem.
Snad první suchý dok vůbec, k opravě lodí, byl zřízen v letech 1495-96 v Portsmouthu. První dok plovoucí sestrojil r. 1839 amer. inženýr Gilbert.
Do 30. let min. století (19.) se dopisy vkládaly do papírového obalu, který si každý zhotovil sám a zapečetil. R. 1830 začal knihkupec Brewer v Brightonu (v Anglii) hotoviti obálky podle plechové šablony. Stroj na výrobu obálek vynalezl r. 1845 Angličan E. Hill.
Předchůdkyně se objevila koncem 70. let 18. století v Paříži. V nynější podobě byla navržena r. 1865 H. Stephanem, pozdějším gen. ředitelem říšskoněm. pošty, ale návrh nebyl přijat. Teprve rakouská pošta zavedla první d. r. 1868.
Moderní bednička na dovařování a uchovávání teplých jídel má předchůdce v starožidovském koši naplněném senem, v němž se uchovávala teplá jídla připravená před sabatem. V Bádensku byly bedničky na teplé jídlo známy v 50. letech min. stol., r. 1867 se objevily na světové...
Dovedli je vyráběti již staří Egypťané, a to z různých poresních kamenů umělým zbarvením a leštěním. Plinius uvádí ve své Historia natur. četné recepty toho druhu. V 16. stol. vyráběli u. d. Benátčané ze skla; způsob výroby popisuje A. Neri v L´arte vetraria (1612). R. 1837 vyrobil...
S motorovým vozem udržovaným v rovnováze gyroskopem byly navrženy r. 1903 angl. inž. Brennanem a r. 1907 něm. konstruktérem Scherlem.
První byla otevřena r. 1863 v Londýně, lokomotivy byly zprvu na pohon stlačeným vzduchem, r. 1899 jsou zavedeny lokomotivy elektrické.
O polních d. přenosných, k stavbě pevností, se píše již v němec. rukopisu vojensko-technickém, sepsaném někdy kol r. 1430. Později ve spisu Ramelliově (1588) a Loriniho (1592). R. 1768 si dal konstrukci p. d. patentovat angl. statkář Edgenworth (konstr. „housenkového“ traktoru).
Plochý d., základ drakovitých letadel těžších vzduchu a stará dětská hračka, vznikl pravděpodobně v Číně. Nejstarší zmínka o něm je v Číně z r. 206 př. Kr., že se ho užilo k signalizování při obléhání. Kdy se dostal do Evropy, není známo. První tištěná zpráva o něm je tu...
Zařízení k rozpojování a nakládání zemin, se objevuje první – parní – konstruovaný amer. inž. Ottisem, poč. 40. let min. století.
Teprve r. 1736 rozpoznal něm. chemik Stahl, že soli sodné a draselné (soda a potaš) jsou rozdílné věci. Čistý d. získal elektrolyticky r. 1807 angl. chemik Davy.
Mezi sodou a draslem rozlišuje teprve v 10. století po Kr. Arab Abu Mansur Muwaffaq ve své farmakopei. Chemicky byly obě látky rozlišeny přesně až v 18. století. Zprvu se získávalo z popelu jistých rostlin, později převážně z popelu dřevěného. Způsob výroby popsal podrobně...
Ve starověku a převážně ještě ve středověku, byl d. vyráběn kováním. Krátké kusy byly spojovány svařováním. Nejstarší zmínka o zařízení k výrobě d. tažením je v technickém receptáři (Diversarum atrium schedila) sepsaném mnichem Theofilem řeč. Presbyterem kol roku 950: „...dvě železa,...
V Pompejích byl objeven kousek bronzového lana ze tří pramenů vinutých šroubovitě. Ve španělském korábu potopeném roku 1588 byly potápěči objeveny značné kusy měděného lana. R. 1798 začal W. Hancock v Birminghamu vyrábět drátěná lana železná. R. 1834 vynalezl hannoverský horní rada W. A....
Odvodňovací trubky, uložené svisle, byly objeveny v pohřebišti starobabylonského města Uru. Římané užívali k odvodnění jednak podzemních kanálků, jednak trubek napůl vypálených, buď na způsob korýtka (tvar V) nebo kulatých, mírně konických, aby se mohly do sebe zasouvat. Ve středověku...
Železniční vozidlo poháněné zpravidla šlapáním, trojkolové, si dal patentovat r. 1836 vídeňský továrník hedvábím F. A. Bernhard.
ako u dalekohledu nelze zjistiti „prvního“ vynálezce ani u d., neboť myšlenka „visela ve vzduchu“. Již italský lékař Fracastoro naznačuje ve spisu vyd. r. 1538, že dají-li se nad sebe dvě čočky, lze viděti věci zvětšeny. Zřetelněji se vyjadřuje Giamb. della Porta ve spisu Magia naturalis....
V něm je světelný paprsek nahrazen paprskem elektronů a čočky hmotné nehmotnými póly magnetickými n. elektrickými, kterými se elektronový paprsek soustřeďuje a láme jako p. světelný. E. d. s čočkami elektrickým sestrojili r. 1932 něm. fyz. Brüche a Johannson; r. 1933 něm. badatelé E....
Drožky byly zavedeny, podle zprávy Suetoniovy, již v Římě, v době Cesarově (nazývaly se vehicula teritoria). Potom se vyskytují zase až r. 1625 v Londýně. R. 1650 následovala Paříž. Tam měly drožky stanoviště před domem „U sv. Fiacra“, odtud pojmenování „fiakry“.
G. Gurney objevil r. 1823, že váleček vápníku se rozžhaví v proudu kyslíku do oslnivě bílého světla. T. Drummond, kapitán angl. vojska, užil tohoto světla k signalizování a později, r. 1825, objevil, že do bílého, žárového světla lze rozžhaviti vápníkový nebo hořčíkový (magnesiový)...
Vyrábí se ve velkém stroji, jehož konstrukci navrhl roku 1880 A. Flensburg.
Ve starověku se konservovalo kouřem a kamencem. Ve středověku a poč. novověku se konservuje vyvařováním v sublimátu neb v oleji. V 19. století se ukázala potřeba hromadného konservování účinnějšími prostředky a způsoby. R. 1823 navrhl Angličan Kyan konzervovat dřevo máčením...
Kol r. 87 př. Kr. dal vojevůdce Mithridatův Archelaos natřít dřevěnou obléhací věž roztokem kamence. R. 1821 navrhl franc. fyzik Gay-Lussac nátěr salmiakem a boraxem. R. 1825 navrhl J. N. v. Fuchs nátěr vodním sklem.
Možnost ohýbati dřevo teplem zná již Theofilus Presbyter v 10. století po Kr. R. 1720 si dal Angličan J. Cumberland patentovati ohýbání dřeva ve velkém pro stavbu lodí. R. 1793 si dal patentovat Angličan S. Bentham ohýbání dřeva pařením. Nábytek z ohýbaného dřeva začal vyrábět od r. 1830...
Známy již ve starověku různým kočovným národům.
Velmi pevnou slitinu hliníku objevil r. 1908 chemik A. Wilm.
Podle Lippmannových zkoumání se začala vyrábět někdy kol r. 1300 a to nejspíše v Itálii. V Benátkách se jí užívalo nejprve k odlučování zlata. Vyráběla se destilací kamence n. skalice s ledkem neb salmiakem. V Čechách se začala vyrábět r. 1778 v Lukavicích. Priestely a...
Objev d. je přisuzován angl. chemiku D. Rutherfordovi (roku 1772), přibližně v téže době však jej objevili samostatně chemikové Cavendish a Scheele. R. 1903 vynalezli Norové Birkeland a Eyde výrobu d. ve velkém ze vzduchu elektrickým obloukem.
Objevují se již v mladší době kamenné. V jedné kolové stavbě byly nalezeny dřevěné dveře s čepem dole a nahoře. Jsou vyobrazeny také na vázách z doby bronzové. Otáčivé d. jsou známy ze starého Říma, užívalo se jich ponejvíce v cirkusech, podle zprávy Varrovy (De re rustica)...
O tenoučkých listech z ušlechtilého dřeva, lepených na dřevo obyčejné (překližky), hovoří již Řek Theofrastos ve svém spisu o rostlinách kol r. 290 př. Kr. Podle historika řemesel ve starém Řecku a Římě, H. Blümnera, byla tato technika však v Řecku řídká. Že se d. užívalo hojně také...
Objevují se nejprve v potápěčství. R. 1752 se objevuje primitivní d. p. v hornictví, chrání nos a ústa; byl zlepšen kol r. 1785 známým vzduchoplavcem Pilâtrem de Rozier. Někdy poč. 19. století se objevuje první „samozáchranný“ dýchací přístroj záležející z kozího měchu (nesl horník...
V starokeltských sídlištích byly nejednou objeveny železné d. Od Keltů je přejali asi Římané, neboť byly nalezeny v tábořištích řím. legií. Hliněné d. se objevují v Evropě koncem 17. stol., první je vyráběl Angličan Grenville, který je poznal u Indiánů ve Virginii. D. s dlouhým...
Historik třaskavin Romocki objevil v středověkém rukopisu z r. 1422 o „ohněstrůjství“ recept na látku nápadně shodnou s nitroglycerinem objeveným r. 1846 A. Sobrerem. Z něho stvořil d. A. Nobel (patent z r. 1867), dav nitroglycerin nasáknout do křemelky (infusior....