H
Ze spisů římských autorů, Catona st.: De re rustica a Plinia st.: Historia natur., jsou známy h. tvaru pytlovitého. Ve středověku se objevují v techn. rukopisech h. kulaté, kožené, zejména ve spojení s potápěčskými úbory. H. vyztužená uvnitř drátem se vyskytuje u Leon. da Vinci. První...
Na basreliefu nalezeném v Tellohu (v Chaldei) a pocházejícím asi z 3. tisíciletí př. Kr. je zobrazen harfeník; na jedné starobabylonské váze jsou vyobrazeny harfy 5, 7 a 9strunné. Egypťané měli h. až 13strunné. R. 1720 byla v Donauwörth vynalezena h. pedálová, zprvu měla 5 pedálů,...
Vznikla z primitivní brnkačky. Vynálezcem je pravděpodobně H. Scheibler z Krefeldu, sestrojil ji r. 1816.
Vynálezcem je Ch. F. Buschmann, výrobce hud. nástrojů v Berlíně. Sestrojil ji r. 1822.
Souborný název klávesových nástrojů, u nichž se tóny vyluzují mosaznými neb ocelovými volnými jazýčky, rozkmitávanými vzduchem z měchů. Předchůdci h. byly: varhanový rejstřík s volnými jazýčky, sestrojený petrohradským varhanářem Kirsnikem r. 1780, nástroj se zakřivenými, volnými kovovými...
R. 1715 vynalezl kovorytec Greyl v Augspurku hasicí bombu naplněnou vodou, která se přiváděla k výbuchu střelným prachem se zápalnicí. R. 1791 navrhl Aken k hašení směs síranu železa, kamence, krevele a hlíny. R. 1846 vynalezl Kahn hasicí krabice se zápalnicí, naplněné směsí síry,...
Pravlastí hedvábí je pravděpodobně Čína, odtud se jeho výroba rozšířila postupně do jiných zemí. R. 1272 zlepšil Boloňan Borghesano di Lucca motovidlo na hedvábnou přízi a sestrojil první tkací mechanismus (na výrobu hedv. nití). R. 1681 zjednodušil J. J. Becher motovidlo na hedvábí, takže...
Chem. prvek, vzácný plyn, chemicky netečný, lehčí vodíku, objevil, nevěda o tom r. 1888 amer. badatel W. F. Hillébrand; r. 1895 opakoval H-ův pokus angl. chemik W. Ramsay a zjistil, že plyn je totožný s plynem heliem objeveným r. 1868 na Slunci P. Janssenem.
Je vyobrazena na jednom staroasyrském reliefu z Ninive. R. 1671 ji zavedl S. Morland do anglického loďstva.
Získati h. chem. čistý se pokoušeli, ale marně, r. 1808 angl. chemik Davy a švéd. chemik Berzelius. Trochu nečistého h. připravil dánský fyzik a chem. H. Ch. Oerstedt r. 1825. Značnější množství h. získal něm. chemik A. Wöhler r. 1827. Průmyslovou výrobu h. vypracoval franc. chemik St. Claire...
Pradávná olovnice ani její moderní sestra nestačí měřit přesně a rychle velké hloubky. R. 1913 navrhl něm. technik A. Behm zařízení k měření hloubek ozvěnou (tzv. „echolot“): ze spodu lodi se vyšle ke dnu zvukový signál a z doby, která uplyne mezi jeho vysláním a zachycením ozvěny, se...
Leonardo da Vinci navrhl kol r. 1500 čelisťová h. na vytahování kamení z vody a lopatkové h. se 4 lopatkami na hřídeli, k uvolňování půdy. J. Besson popisuje a vyobrazuje ve své knize (Theatr. instrum. et machin. z r. asi 1565) h. hrabicové a korečkové. F. Veranzio uvádí ve své knize...
O h. s. se zmiňuje Vitruvius v knize De architektura (asi z r. 24 př. Kr.). V Pompejích byly nalezeny h. s . s kamennou nádržkou; které měly podle všeho čtyři dřevěná ramena pohybující se mezi pevnými tyčemi. Byly snad pohybovány koňmi, soudíc z vyobrazení na náhrobku...
Od r. 1841 se hnojí superfosfáty, asi od téže doby také síranem amonným, od r. 1870 Thomasovou struskou, od r. 1896 dusíkatým vápnem.
Pazourkový h. je znám již z doby kamenné. Řekové a Římané znali h. s držákem dřevěným i železným. Theofilus Presbyter uvádí ve svém techn. receptáři (kol. r. 950) h. na hoblování železných lišt.
První známý h. s. navrhl r. 1751 Francouz N. Focq. První h. s. na dřevo si dal patentovat r. 1776 Angličan Leon. Hatton. H. s. na kov velmi zdokonalili Angličané Fox a Murray (1814), R. Roberts (1817), J. Clement (1820) a Rennie (1820). Kol r. 1840 jsou h. s. na kovy již velmi přesné.
Vyvinul se ze šalmaje poč. 17. století ve Francii. R. 1690 opatřen 2 klapkami, r. 1727 přidal G. Hoffmann z Rastenburku (Něm.) další 2 klapky. R. 1820 měl h. 9 klapek.
Snad nejstarší zmínka o bicích (věžních) hodinách je z r. 1318 v Danteově „Božské komedii“ (v „Ráji“). Kolem r. 1575 se objevuje bicí mechanismus v kapesních hodinách.
E. h. jejichž mechanismus dostává proudové nárazy z vlastního zdroje, sestrojil r. 1840 A. Bain. H. bez vlastního zdroje, jejichž ručičky dostávají proudové nárazy z vedení od ústředních přesných hodin, navrhl r. 1838 Steinheil (průkop. telegrafie) v Mnichově.
Vyvinuly se ze stojacích h., jakmile se začaly hotovit velmi ploché, v podobě krabic. Za vynálezce k. h. je pokládán norimberský zámečník P. Henlein. Sestrojil je někdy v prvním desetiletí 16. století soudíc podle zprávy J. Cochleuse v knize Descriptio Germaniae: „(Henlein) hotoví ze...
S kyvadlem se setkáváme po prvé u Leonarda da Vinci a J. Bessona (16. století), užívali ho k pohybu pump. K pohybu hodin užili kyvadla po prvé Galileo Galilei asi r. 1641 a poté Ch. Huygens, nezávisle na G., r. 1656. Ke kompenzaci změny délky kyvadla teplem vynalezl r. 1715 G. Graham...
Kdy se po prvé objevily, není bezpečně známo, tím méně, kdo je složil z ozubených soukolí, známých již ve starověku a ze závaží, jichž se k pohybu užívalo rovněž od nepaměti, a z primitivního regulátoru k jakémus takémus stejnoměrnému odvinování závaží, tj. k pravidelnému...
Tj. hodiny bez vlastního mechanismu, jen s ručičkami poháněnými nárazy stlačeného vzduchu z potrubí řízenými ústředními hodinami, si dal patentovat r. 1877 inž. C. A. Mayrhofer z Vídně.
Jsou, podle všeho, vynálezem až pozdního středověku. Domnělé p. h. starověké, o nichž se zmiňuje Aristoteles a Vitruvius, byly jednoduché hodiny vodní. P. h., které se samočinně obracely, sestrojil kol r. 1660 S. Farffler. Dominikán A. M. Radi sestrojil r. 1665 p. h. komůrkové, záležející...
Někdy koncem 50. aneb počátkem 60. let 8. století po Kr. daroval papež Pavel I. francouzskému králi Pipinovi Malému vodní hodiny s budíčkem. Mezi náčrtky Leonarda da Vinci jsou také vodní h. s originélním „budíkem“, takto popsané: „Toto jsou hodiny pro ty, kteří šetří časem. A působí...
Pokládají se za vynález učiněný buď A. Kettererem nebo Dilgerem a Hummelem v 30. letech 18. století v Schönwaldu v Černém lese (Schwarzwald), ale podle soudu techn. historika Feldhause byly jen okopírovány podle vzoru hodin užívaných v té době již v Čechách.
Německý chemik a člověk mnohých plánů J. J. Becher, zřídil r. 1682, jak píše ve své Närrische Weisheit, v Mohuči hodny, které se natahovaly dešťovou vodou se střechy. Zároveň se v řečeném spisu zmiňuje o jakémsi „thermoskopu“ k samočinnému natahování h. R. 1684 sestrojil Angličan R....
Jsou nejstarším časoměrem, užívaným již v předhistorických dobách. Nejstarší zmínka o s. h. je z doby kol r. 1100 př. Kr., z Číny. V bibli je řeč o s. h. v Knize králů (k. 20, v. 8-11) a u Izaiáše (k. 38, v. 7-8). Řekové přejali s. h. od Babyloňanů. V Římě byly zřízeny...
Objevují se počátkem 15. století. Mají nový poháněcí mechanismus: silnou závitnicovou pružinu navinutou na tzv. „závitku“ (šneku) v podobě parabolického kuželíku se šroubovitou drážkou. Tvar mají krabicovitý. Nejstarší známé toho druhu jsou zachovavší se h. Filipa III. Burgundského. Ze...
Jsou známy již ve starověku v Číně, v Indii, v Asyrii a v Egyptě. V 7. století př. Kr. byly v Asyrii veřejné v. h. v podobě vysokých válců naplněných vodou, odtékající malým otvorem ve dně. Válce se naplnily vždy před východem slunce a kdykoli se vyprázdnily, což...
Měřící na zlomek minuty (při závodech, dostizích apod.) si dal r. 1822 patentovat v Anglii F. Fatton.
Nejstarší, velmi primitivní regulace je známa z obrázkového technického rukopisu Villarda de Honnecourt (kol r. 1250). První vahadlová regulace s krokovým kolečkem je na jednom dřevorytu (z díla Ars memorativa) asi z r. 1470. Jeden nedosti určitý náčrtek Leonarda da Vinci se zdá...
R. 1818 se objevilo v amerických novinách oznámení, že byla vynalezena „parní břitva“, stroj to, sám připravující mýdlovou pěnu i brousící nepřetržitě 10 břitev, jimiž čistě oholí vousy zákazníku, který má hlavu drženu ve 2 prstencích.
Počátky h. se ztrácejí před 12. tisíc. před Kr., kdy pračlověk dobýval pazourku pro své rozmanité nástroje. Zprvu se omezil jen na dobývání povrchové, postupně hloubil jámy a později pak úzké šachtice, a od dna jich, podle potřeby, chodby. K dobývání užíval motyky z jeleních parohů a...
Provazová je známa již starým Řekům a Římanům; v císařské době ji lékaři doporučovali ze zdravotních důvodů.
Vyvinuly se pravděpodobně z pravěkého hrubého nářadí zhotoveného ze stromku s osekanými kořeny. Římané užívali h. se železnými kolíky.
Vyskytují se již v mladší době kamenné, jak dosvědčují četné nálezy hliněných n. kostěných figurek, zvířecích a lidských, i miniaturních napodobenin různých předmětů. Z babylonských a staroegyptských nálezů jsou známy různé hračky pohyblivé. S cínovými vojáčky si hrály děti již ve...
Jsou známy již z doby bronzové. Theofilus Presbyter popisuje jejich výrobu v zápustkách ve svém technickém receptáři Diversarum atrium Schedule kol r. 950. R. 1771 dostal Angličan Ashton patent na h. lité. První stroj na výrobu h. sestrojil r. 1790 Angličan T. Clifford. Vytahovač hřebíků...
Vynalezení se přisuzuje anglickému konstruktéru prvního parního bucharu Nasmythovi. O. h. se objevuje po prvé r. 1872 v Americe.
Vzniklo pravděpodobně z košíkářství, pletené nádoby se omazaly hlínou a při vypalování se zjistilo, že nádoba drží i bez pletiva. Nejstarší zbytky hliněných nádob pocházejí asi z 15. tisíciletí př. Kr. Ze starého Egypta jsou známy nejstarší polévané (glazované) výrobky h. a také hrnčířský...
Prvním případem hromadnější výroby byla manufaktura zřízená švédským inženýrem Ch. Polhemem (psaném též Polhammer) v Stirnsundu (ve Švédsku) kol r. 1700. Asi 400 lidí tam vyrábělo na strojích, poháněných vodními koly, různé železnické zboží. Druhým případem hromadné výroby byla výroba...
Rr. 1610 postavil A. Langenbuscher z Augsburgu h. a. hrající celé nešpory (2000 taktů). R. 1792 sestrojil opat Vogler automatické varhany zvané „orchestrion“. R. 1791 se objevil automatický „varhanoklavír“ pražského hudebníka T. A. Kunze. R. 1806 postavil F. T. Kaufmann tzv. „belloneon“,...
Nejstarším typem jsou nástroje, u nichž se tóny vzbuzují alternátory (generátory střídavého proudu). Prvním toho druhu bylo „telharmonium“ Američana Th. Cahilla, sestrojené a zlepšované v 1. 1897 až 1903. Mělo 216 generátorů a musilo se dopravovat na 24 železničních vozech; zato se jím mohly...
Nejstarší zmínka o h. je asi z r. 400 po Kr., v dopisu biskupa Synesia učené Hypathii, a to o h. se stupnicí. G. Personne de Roberval sestrojil r. 1663 váhový h. R. 1724 zlepšil h. fyzik Fahrenheit (původce teploměrné stupnice). R. 1768 sestrojil h. A. Baumé se stupnicí hustoty, užívanou...
Přístroj k měření rychlosti vody. Nejstarší je nejspíše tzv. „vodní kvadrant“ D. Guglielminiho z r. 1690, záležející v podstatě z olovnice: podle jejího odchýlení proudem vody se určil ráz vody a z ní rychlost. Odrůdami h. Guglielminiho byly vodní korouhvička Ximenesova...