K
Olověný k. navrhli r. 1845 W. Young a McNair, k. isolovaný gutaperčou zhotovil W. Siemens r. 1848. První k. podmořský položen r. 1850 a první k. zámořský, v Atlantiku, v 1. 1857-58.
Chem. prvek, kov, objevil r. 1807 něm. chemik F. Stromeyer.
Vyrobil r. 1903 Kompa, ve velkém r. 1906 Schering.
Stará dětská hračka, založená na optickém klamu vyvolaném zrcátky nakloněnými v různém úhlu a zrcadlícími barevné střípky a p. tak, že vznikají souměrné barevné obrazce. Nejstarší popis je ve spisu A. Kirchera: Ars magna lucis (1646). Trubicový k. si dal r. 1817 patentovat angl. fyzik D....
Objevuje se někdy kol r. 1859.
Nejstarší nástroje lidské jsou zrobeny z pazourku, teprve mnohem později se objevují nástroje kostěné, n. z rohu a pravděpodobně i ze dřeva. Technika doby kamenné se rozpadá na několik hlavních charakteristických údobí, a ta zase na různé kulturní úseky.
Terciér (doba třetihorní),...
Byl znám již v 1. polovině 16. století. Znovu jej objevil r. 1786 mnichovský duchovní S. Schmidt a později (1796) samostatně, A. Senefelder, vynálezce litografie.
Až do římské doby byla ohniště mělkou prohlubní v podlaze, zprvu jen tak beze všeho, později vyzděnou. Ještě starořímské ohniště má obezdívku jen nízkou, do výše stolu byla zvýšena až ve středověku. Kol r. 1325 se objevují v jižním Německu první železné pláty na kuchyňském k. R. 1468 se...
Soudíc z vykopávek, měli kryté odpadní stoky již v Ninive, v Babylonu, ve star. Egyptě, v Jeruzalémě i v pravěkém městě, vykopaném v 20. letech tohoto století v údolí ř. Indu. V Římě byla zřízena v 6. století př. Kr. rozsáhlá stoka podzemní, Cloaca...
Sloučeninu uhlíku s vápníkem vyrobil po prvé r. 1862 něm. chemik Wöhler, r. 1892 v elektrické peci franc. chemik H. Moissan; výrobu ve velkém zavedl Američan T. L. Willson téhož roku.
Objevil r. 1834 něm. chemik Runge; vyrobil první franc. chemik Laurent r. 1841.
Sloučenina uhlíku s křemíkem, velmi tvrdá látka na brusy. První myšlenka u Despretze r. 1849, po prvé vyrobil roku 1885 Angličan Cowles a ve velkém, v elektrické peci, Američan Acheson r. 1893.
Něm. fyzik Karolus sestrojil r. 1926 optické zařízení k regulaci světelné intensity k účelům televizním, založené na tom, že magnetickým polem lze stáčeti tzv. polarizační rovinu.
Historie k. je zatím temná. První (zatím známá) zmínka o k. drátěných (mosaz) je u Theofila Presbytera (k r. 950 p. Kr.).
Objevuje se někdy počátkem 18. století.
Jako původce uspořádání záznamů na samostatných lístcích se uvádí Konrad Gesner, švýcarský mnohostranný učenec, vynalezl prý je k r. 1548. Také známý anglický slovníkář Johnson prý užil r. 1747 při sestavování svého slovníku lístků s hesly. První určitá zpráva o k. je v I. svazku...
Tak se nazývají souborně starořecké a starořímské vrhače střel. Podle dráhy letu střely se dělí na samostřílové a na prakovité.
Samostřílové k. – vedle samostřílů s pružným lukovým obloukem se ve starověku užívalo převážně samostřílů tzv. torsních, s tětivou na dvou pohyblivých ramenech,...
Kdo z indiánských praobyvatelů Ameriky, a kdy, objevil, že z „mléka“ jistého stromu, zvaného cahuchu (kaučtu, tj. „slzavé dřevo“, odtud slovo kaučuk) lze připravit pružnou hmotu, to se nedozvíme nikdy. První zprávu o této pružné látce podal španělský historik Oviedo y Valdez ve své Historii,...
Podle novějšího bádání zakládali primitivními k. již staří Egypťané v 2. tis. př. Kr. R. 1692 obdržel J. Williams angl. patent na „ponornou troubu“ v níž chtěl pracovat 12 hodin pod vodou. Podobný k. navrhl r. 1778 franc. inž. Ch. A. Coulomb, prakticky provedli až r. 1839 franc. inž....
Zprvu optické hračky založené na zrakovém klamu, že rychlý sled fází nějakého děje budí dojem děje plynulého. Tohoto klamu užili r. 1832 Belgičan A. Plateau a Rakušan J. Stampfer, první sestrojil „fenakistokop“, druhý „stroboskop“; byly to otáčivé kotouče s namalovanými posloupnými fázemi...
Z mladší doby kamenné se zachovaly černé exempláře pěkně zpracovaných k. s otvorem pro topůrko. Řidší jsou nálezy k. bronzových a zejména vzácné k. železných. V době římské se k. již velmi rozrůznila k různým účelům. Také Theofilus Presbyter uvádí ve svém tech. receptáři (kol....
Připomíná se již v pseudoaristot. spisu Mechanické problémy (kol r. 330 př. Kr.) jako věc známá.
Je v podstatě šalmaj s devíti otvory, zlepšená r. 1696 J. C. Dennerem hotovitelem fléten v Norimberku. R. 1839 vynalezli hotov. hud. nástrojů Skorra a hudeb. Wieprecht z Berlína basklarinet.
Určitější zprávy o předchůdcích klavíru, a to o klavichordu a klavicymbalu, sahají zatím jen k počátku 15. století.
Klavichord vznikl z prastarého nástroje jednostrunného, tzv. monochordu. Až do poč. 18. století měl klavichord víc kláves než strun. Dvě a čtyři sousední klávesy se dotýkaly...
Navrhl r. 1725 jesuita L. B. Castel; měl různě rychlým střídáním barev vzbudit dojmy obdobné hudebním.
Podle všeho byla vynalezena samostatně v různých zemích v mladší době kamenné a v starší době bronzové. Nejstarší pozůstatky jsou z Chaldey a z Egypta, asi ze 4. tisíciletí př. Kr. Klenba je též význačným rysem staveb v Asyrii i v Babylonii. Asyřané užívali vedle...
Nejstarší formou k. je pravděpodobně pinseta, vyobrazená na nástěnných obrazech staroegyptských z 2. tisíciletí př. Kr. V předhistorické jeskyni Býčí skála (na Moravě) byly nalezeny černé kleště již značně specializované. Kovářské, lékařské a porodní k. jsou uváděny v literatuře již od...
Byl původně ochranou proti slunci a vyskytuje se vyobrazen na různých bronzových kotlech objevených porůznu v Itálii a v Jugoslávii; rovněž hliněné sošky žen objevené u Tanagry mají na hlavě velké širáky. Je tedy k. původu předhistorického.
Cylindr, klobouk „komínový“: první zmínka o něm...
R. 1849 obdrželi něm. patent V. Daelen a A. Kühne na loď mající na spodu celou soustavu kuliček. Takovou loď sestrojil r. 1895 franc. inž. Bazin. R. 1877 obdržel E. Hoppe z Berlína něm. patent na loď pohybující se na soustavě válečků uložených na spodu ve šroubovici. Podobnou konstrukci si dal...
První patent vydán A. W. Parkesovi (1865). Skutečné u. k. zřízeno po prvé r. 1876 v Chelsea (Anglie).
Zárodkem k. jsou značky nebo nápisy vyrážené razítky s vypuklými klínovými, hieroglyfickými nebo latinskými typy, jak bylo zvykem u Babyloňanů, Asyřanů, Egypťanů a Římanů. Podle „tiskařských chyb“ v mnohých římských razítkových nápisech soudí badatelé, že Římané užívali razítek...
Jsou známy – kulaté i podlouhlé (jako u čamary) – již z mladší doby kamenné. V bronzové době se vyskytují k. s přilitými oušky. Ve starověku a v středověku se užívalo k. zřídka. Pravidelněji se objevují zase až od 15. století. V 16. století se vyráběli k. povlékané látkou....
Chem. prvek, kov, získal v čistém stavu po prvé r. 1735 švédský chemik Brand.
Skleněná trubička se železnými pilinami, sloužící v počátcích radiotelegrafie jako detektor, objevil ji již r. 1838 švédský fyzik Munk, r. 1879 jej vynalezl znovu D. E. Hughes a r. 1890 opět franc. fyzik E. Branly.
Různé k. popisuje již Filon Byzantský, kol r. 230 př. Kr. Broušení k. popisuje Branca ve své knize Le Machine (1629). První k. se šroubovým vřetenem sestrojil r. 1795 J. Bramah.
První nedosti určitá zmínka je z Anglie z r. 1530. Zato se mluví výslovně o k. (cooking) v anglickém patentu na přípravu kam. uhlí pro tavení surového železa, uděleného r. 1589 Procterovi a Patersonovi. R. 1584 dal pro prvé zkokovati kam. uhlí v milíři brunšvický vévoda Julius,...
Umělé k. vyhloubené v kamenném podkladu se vyskytovaly již ve starověku v různých zemích (v Řecku, v Indii, aj.), jezdily v nich bohoslužebné vozy při slavnostních procesích. Kolejnice v podobě dřevěných trámů, obitých železem, jsou vyobrazeny po prvé ve vojensko-technickém...
Zmiňuje se o nich již kol r. 110 po Kr. Heron Alexandrijský.
Vyrobil ji po prvé Ital J. P. Feminis z Milána, usadivší se r. 1692 v Kolíně n. Rýnem. Zprvu se nazývala „eau admirable“.
Svrchovaně důležitý technický prvek, patří ke skupině základních pravynálezů, o původu jichž lze tvořit jen hypotézy více méně podobné pravdě. Historikové techniky se shodují celkem jen v tom, že kolo vzniklo z kulatiny (polena) podložené k usnadnění pohybu pod prapůvodní...
Pojednává se o něm již v pseudoaristoteleském spisu Mechanické problémy (kol r. 330 př. Kr.). O různých o. k. mluví Vitruvius v De architektura (kol r. 24 př. Kr.). O šroubovém k. mluví řecký matematik Pappos, kol r. 300 po Kr. V žádném technickém spisu ze 16. a 17. století se vůbec...
Jezdily na ní již děti ve starém Římu; je zobrazena na jednom starořímském dětském náhrobku.
Roztok nitrocelulosy v směsi alkoholu a éteru, objevil r. 1846 švýc. chemik Schönbein. Ve fotografii ho užili r. 1851 Archer a Frey.
Původně to byly dvě klády spojené křížem a nasazené uprostřed na čep. V zimě se na konce klad přivazovaly sáňky. Takový k. je znám ze 17. století v Turecku. K. s otáčivou podlahou byl v 70. letech 18. století v Paříži. K. s otáčivou střechou a sedadly zavěšenými se...
Spojení ručních varhan (v.t.) s kolíčkovým válcem užívaným již ve zvonkových hrách. Nejstarší zprávy o k. jsou z Holandska, z 15. století. Jakousi odrůdu k. byl mechanický hud. nástroj tzv. „automaton“ H. L. Hasslera, sestrojený kol. r. 1600 v Německu. První vyobrazení kol....
V starověku byly komíny pravděpodobně jen na hutích. Zeměpisec Strabon se zmiňuje o vysokých k. na stříbrných hutích ve Španělsku (na poč. 1. stol. po Kr.); v Pompejích byly na pekárnách a veřejných budovách, také na pomezním římském kastelu, nyn. Saalburgu. Zda k. byly i na obytných...
V přítomnosti značnějších mas železa (vál. lodi) je magn. k. úplně nespolehlivý. Užívá se tuk. nemagnetického, rychle se otáčejícího gyroskopu (kotouče n. prstenu na svislé ose). Franc. fyzik L. Foucault objevil totiž r. 1852, že osa gyroskopu, který je nucen otáčet se jen ve vodorovné rovině,...
Novějším bádáním se zjistilo, že magnetická střelka byla objevena nezávisle v různých krajích, mezi jinými také severskými Vikingy. O čínském k. je zpráva asi z r. 124, v čínském slovníku Hiu-činově.
Dějepisec techniky Feldaus soudí, že v Evropě znali k. již někdy ve 4. století,...
Sestrojil první r. 1783 italský fyzik A. Volta, mezi deskami byla isolační vrstva. R. 1788 nahradil V-ův krajan T. Cavallo isol. vrstvu vrstvou vzduchovou.
Ze starší doby kamenné jsou známy kameny sloužící za k. Z doby bronzové byly nalezeny kamenné k. zasazené v dřevěné podložce. V mladší době bronzové měly k. postranní nástavec (kovadlinku) k vykovávání kruhů a p. Theofilus Presbyter popisuje ve svém techn. receptáři (Divers...
Zná ho již Theofilus Presbyter, popisuje zápustky (nazývá je „organarium“) podrobně ve svém receptáři (Divers atrium sched., kol. r. 950). V hromadné výrobě se k. v z. užívalo hojně v 18. století ve Francii, zejména na kování oken a dveří. Poč. 19. století se objevuje také ve franc....
Zda pračlověk dovedl vydělávati kůži, je zatím otázka otevřená. Zato je k. známo již v 20. století př. Kr. v Egyptě. Tam dosáhlo značné technické dokonalosti. Řekové a Římané nepřidali podstatně nic nového. K vydělávání surové kůže na koželužskou usni se již ve starověku užívalo...
Oba hlavní druhy skutečných krajek, krajky šité i krajky pletené (nespr. paličkované) jsou původu dosti mladého. Objevují se někdy v 2. polovině 15. stol., šité nejspíše v Itálii,, pletené buď v Itálii nebo ve Flandrech, nevynalezla je tedy, jak tomu chce legenda, B. Uttmannová někdy...
Hlasy po spalování mrtvol se začínají ozývat častěji v 17. století. M. Naldi, osobní lékař papeže Alexandra VII. doporučoval ve svém spisu (Regole per la cura del contagio) vyd. r. 1656 spalovati nebožtíky při epidemiích. Spalování vůbec doporučoval J. Kirchamann z Lübecku v knize De...
Prvek, kov. První připravil švéd. chemik Berzelius r. 1823. Technicky důležitý v slitinách se železem, hliníkem aj.
Hud.nástroj trubkový; klapkami opatřil r. 1801 Weidinger z Vídně; r. 1830 nahrazeny klapky ventily.
Po prvé je znázorněno v kuchařské knize italského kuchaře B. Scappiho z r. 1570.
Znali Řekové i Římané, a to přímoramenné i hmatadlové (s vypouklými rameny). K. proporcionální znali Římané, ale jen neměnitelné; měnitelné (pro různé poměry) navrhl až Leonardo da Vinci, asi kol r. 1500. Koncem 16. století se vyskytuje již častěji.
Prvek, vzácný plyn, objevili r. 1898 v plynu argonu angl. chem. W. Ramsay a M. Travers.
Jeho původ je v dvojitém dalekohledu sestrojeném r. 1609 Holanďanem J. Lippersheyem a r. 1618 konstruktivně zlepšeném Galileem. První k. divadelní popisuje r. 1755 optik A. G. Kästner. Zlepšili je roku 1823 víd. mechanik F. Voigtländer a r. 1825 B. Wiedhold a A. Schwaiger z Vídně. Triedr...
Hra v k. vznikla pravděpodobně v Anglii před 15. stol., neboť v první polovině toho století byla odtud přenesena do Francie.
Princip udal r. 1854 H. Bessemer, první konstruoval H. P. Maxim r. 1884 a rok poté samostatně něm. konstr. Manlicher (sestrojil též opakovačku).
Vyrobil po prvé z kaučuku r. 1824 T. Hancock.
Chem. prvek, plyn, připravil po prvé r. 1771 švédský chemik K. W. Scheele a nezávisle na něm angl. chemik J. Priestley r. 1774. Kapalný k. připravili po prvé r. 1882 bří Brinové.
Vznikla někde na Východě a dostala se asi v 8. stol. do Španělska, tam ji koncem 15. století udělali z trojstrunné pětistrunnou. Počátkem 16. století se dostala do Itálie a odtud se postupně šířila do jiných zemí.