A
Zatím nejstarším známým adresářem je a. londýnských kupců z r. 1677 p.n A Collection of the names of the Merchant. První všeobecný adresář vydal pařížský lékárník Blegny r. 1691 p.n. Livre commode des adresses de Paris.
Reakční parní turbinka, popsaná a vyobrazená ve spisu Herona Alexandrijského Pneumatika (z 2. stol. př. Kr.); koule se dvěma protilehlými dutými rameny na konci zahnutými, otáčející se ve vodorovných čepech, jedním dutým čepem vchází do koule pára (z kotlíku pod koulí), proudí ze zahnutých ramen a...
Struny napjaté v rámu a rozechvívané melodicky větrem se pokládají za vynález encyklopedického spisovatele, jesuity Ath. Kirchera, ten však o ní jen psal (ve spisu Musurgia 1650 a Phonurgia, 1673), jako již před ním G. della Porta v 2. vyd. Magia naturalis (1589). První dobře hudebně...
Roku 1801 pozoroval pařížský učitel hudby N. Gautherot při svých pokusech s článkem ze stříbrného a platinového drátku, ponořených do solného roztoku, že když tímto článkem prošel proud, nabil se sám po kratičkou dobu. První skutečný a. s olověnými deskami sestrojil voj. lékař W. F....
Nádrže shromažďující přebytečnou páru z parních kotlů v době malé spotřeby a odevzdávající ji v době spotřeby zvýšené. První navrhl franc. inženýr A. Rateau r. 1904
Nejstarší známé je roku 1572; kolem skleněné koule s ptákem plovaly rybky.
Litografie na hliníkové desce; vynalezl r. 1892 B. Schloz z Mohuče.
Barvivo obsažené v mořeně barvířské, zjistili po prvé r. 1826 franc. chemikové Colin a Robiquet; uměle (syntheticky) jej vyrobili němečtí chemikové Gräbe a Liebermann r. 1868.
Barvivo obsažené v kamenouhelném dehtu, získal r. 1826 O. Unverdorben, uměle jej po prvé vyrobil r. 1840 něm. chemik C. J. Fritzsche.
Kovový a. znali Babyloňané někdy před 3. tisíc. př. Kr., soudíc z nálezu nádoby zhotovené z a. Z Babylonu se znalost a. rozšířila do Přední Asie, jak nasvědčují různé nálezy asi z 10. stol. př. Kr. Egypťané připravovali z a. barvivo na obočí a řasy. V Římě a ve...
Chemický prvek, plyn chemicky netečný (odtud název), získal, nevěda o tom, první r. 1784 angl. chemik Cavendish. Znovu byl objeven až r. 1894 angl. chemiky J. W. Struttem (později lordem Rayleighem) a W. Ramsayem.
Byl znám ve starověku, ale jen ve sloučeninách, jako prvek jej rozpoznal po prvé r. 1675 franc. chemik N. Lemery.
Nazývá se neprávem po hrabství artoiském ve Francii, kde prý byla u obce Lilliers navrtána po prvé (r. 1126), neboť již kol. r. 450 po Kr. se o a. s. zmiňuje řecký spisovatel Olympiodoros z Théb. Nejstarší zpráva o a. s. je z r. 168 př. Kr., kdy ji dal navrtat římský vojevůdce Aemilius...
Podle Plinia st. (Hist. Natur.) se užívalo a. ve starověku na knoty do olejových kahanců, i jako ubrusů a rubášů při pohřbívání ohněm.
Byl znám již lidem z doby kamenné, zatemňovali jím pazourkové nebo kostěné špičky do šípů, pazourkové nože a pily do držadel. Herodot uvádí, že hradby babylonské se zdily na horký asfalt, ne na maltu. V Řecku a v Římě natírali a. lodi.
Hvězdářský přístroj k určování zeměpisné šířky podle slunce nebo známého souhvězdí, sestrojen řeckým hvězdářem Ptolemaiem kol. r. 150 po Kr.
Parní se objevují koncem 20. let 19. století v Anglii. Se spalovacím motorem první r. 1897 v Německu.
V širším smyslu se a. rozumějí mechanismy, které pracují bez lidského zásahu, jakmile jsou uvedeny v činnost; v užším smyslu se a. rozumí samohybné figury, ať zvířecí nebo lidské. Zprávy o starověkých automatech tohoto druhu jsou velmi nezaručené, namnoze pouhé zmínky bez...
Za nejstarší prodejní a. lze pokládat automat popsaný Heronem Alexandrijským (2. stol. př. Kr.). Po vhození mince se otevřel kohoutek a vypustil odměřené množství obětní vody. Byl to první a. pákový. Poté se objevují prodejní automaty, pokud je známo, až v 2. pol. 19. století. První byl...
Rozumí-li se tímto pojmem všeobecně vozidlo bez koní, jsou počátky a. velmi dávné, aspoň pokud se týče technické myšlenky. Již první průkopník skutečného zkoumání přírody pokusy, anglický františkán Roger Bacon, píše ve svém spisu „O skrytých dílech umění a přírody“ sepsaném kol. r. 1257: „Lze...
Tj. s obrysy dobře obtékanými vzduchem, takže se netvoří víry, zdroj velkých ztrát (odpor vzduchu) sestrojil první r. 1923 něm. konstruktér P. Jaray; ujal se až od r. 1933; předchůdci byly automobily „kapkovitého“ tvaru; Serpolletův parní a. z roku 1890 a a. něm. konstruktéra inž....
První sestrojil Holanďan S. Stratingh v Gronningen r. 1835, s elektromagnetickým motorem; r. 1836 Ital G. D. Botto v Turíně a. s magnetoelektrickým motorem, r. 1838 zkoušel mechanik J. P. Wagner ve Frankfurtu n. M. a. rovněž s elektromagnetickým motorem; r. 1847 se objevuje...
Známý anglický fyzik a matematik I. Newton navrhl r. 1663 hnáti vozidla reakční silou páry prudce vyfukující z parní koule uložené na voze. R. 1679 předvedl jesuita Grimaldi čínskému císaři p. automobilek vynalezený rovněž jesuitou, ředitelem pekinské hvězdárny F. Verbiestem; byl poháněn...
Na pohon a. stlačeným vzduchem si dal r. 1800 patentovat Angličan Medhurst.
Nejstarším předchůdcem je plynový a. navržený býv. majorem švýcarským Isaacem de Rivaz (patent z roku 1807). Na podvozku stál válec plynového motoru vodíkového s elektrickým zapalováním, ozubenou pístovou tyčí se pohánělo ozubené kolo, a to zase pohánělo lanem dvojici vozových kol. Podle...
Reprodukce odstíněných obrazů (fotografií apod.) rozkladem jich v tečky síťkou (rastrem). První pokusy W. H. Talbot (průkopník fotografie) r. 1852. K praktické způsobilosti dovedl G. Meisenbach (z Mnichova) r. 1882.