L
Vynalezl r. 1711 anglický vojenský trubač John Shore.
V letech 1730-50 se užívalo v anglických dolech s třeskavým povětřím lamp tzv. křesacích, různých konstrukcí, osvětlovaly matně jiskrami; barva jisker prozrazovala přítomnost třask. plynů. V 1. 1808-13 se užívalo různých konstrukcí tzv. vodních lamp W. R. Clannyho, týž sestrojil...
Primitivní návrhy se vyskytují v četných technických rukopisech z konce středověku a v knihách z počátku novověku. První návrh se objevuje v rukop. C. Kyesera z Eichstädtu (1405). Skutečná lanovka byla postavena r. 1592. A. Wybem v Gdansku (Danzing). První moderní...
Nejstarší zpráva je v rukopisu J. Fontany asi z r. 1420; popisuje a zobrazuje válc. svítilnu s obrázkem ďábla na skle. L. m. s čočkou popisuje A. Kircher ve spisu Ars magna lucis (1646). R. 1665 zlepšil 1. m. Dán T. Walgenstein, zavedl obrázky na zasouv. sklíčku n. na obvodu...
Vyráběly se odedávna v Bengálsku (Indie). Kdy se tato technika dostala do Evropy není najisto známo, ale v druhém vydání své Magia naturalis z r. 1589 píše G. della Porta, že v severních zemích se přede příze z kopřiv.
Nebyl ve starověku znám. Co tehdy nazývali „nitrum“ byla ve skutečnosti, podle zkoumání Lippmanových, soda. Schopnost 1. tvořit výbušnou směs poznali, podle všeho, první Číňané a užili ho první k přípravě střelného prachu (v. t.); arabský botanik Abdallah Ibn el-Batar aspoň nazývá r. 1240 1....
První navrhl r. 1801 Focard-Chateau.
Roku 1792 se objevuje v Anglii nábytek se zásuvkami s plechovým vložením, do nichž se ukládaly mezi led náboje, které bylo potřebí chladit. R. 1801 dostal Focard-Chateau franc. patent na ledničku složenou ze čtyř skříněk vložených jedna do druhé, při čemž mezery byly vyplněny...
První loď uzpůsobená k drcení ledu byl parník W. Symingtona z r. 1802. Samostatný ledoborec byl postaven r. 1854 v něm. loděnici v Bredowu, podle amerického návrhu. První ruský 1. byl postaven Britněvem r. 1864.
Dovedli ho zpracovávat staří Egypťané někdy v 1. třet. 4. tis. př. Kr., a je možné, že se tomu naučili z Mesopotanie. Tehdejší technika přípravy lnu k předení a tkaní se v podstatě podobala způsobu, jakého se užívalo do počátku 19. století. Podrobně ji popisuje Plinius st. ve...
Lisovaná 1. se začala vyrábět v 60. letech 18. století v Anglii. Dehtovou 1. vynalezl r. 1791 M. Kag z Bavorska.
Vynalezen koncem 17. století. Zlepšil jej r. 1748 A. J. Hampel z Drážďan. R. 1788 dostal angl. patent na jednoduchou soustavu ventilů Ch. Clagget z Londýna; zlepšil ji r. 1813 F. Blühmel z Waldenburku.
Jejich historie začíná až Leonardem da Vinci kol r. 1500. Zabýval se konstrukcí l. klouzavých i mávavých, ale není známo, zda podnikl praktické pokusy. Kol r. 1658 sestrojil tajemník Král. společnosti v Londýně R. Hooke model mávavého l. s křídly pohybovanými větrným kolem a nekonečným...
Vynalezl roku 1745 E. Jürgen von Kleist. O něco později ji vynalezl samostatně Cunaeus z Leydenu (odtud název).
Historik chemie a chemické technologie E. O. v. Lippmann zjistil, že líh neobjevili Arabové, jak se za to namnoze má, nýbrž že byl objeven někdy v 1. 1050-1150 v jižní Itálii; nejstarší zmínky o 1. jsou ve spisech tzv. mistra Salerna.
Podle Plinia st. vkládali v Egyptě vejce k líhnutí do čerstvého hnoje. V jednom cestopisu asi z r. 1460 jsou popsány velké egyptské 1. Umělé l. popisuje také G. della Porta v 2. vyd. své Magia naturalis (1589). Pokusy s racion. l. konal franc. fyzik de Rémaumur (1750)....
Až do 14. století se vyráběl líh převážně z vína. Od 14. století se rozmáhalo v severnějších zemích pálení z obilí, převážně žita, z piv a z droždí. V Čechách se připomínají první průmyslové „vinopalny“ ke konci 14. století.
Koncem 18. století se začíná páliti líh ve...
Roku 1819 „vynalezla“ H. Montagueová, manželka kováře v městě Troyi (Spojené státy) odpínací límec u košile, z důvodů úsporných. R. 1828 dostal vídeňský výrobce bavlněných látek J. Winter rak. privilej na výrobu papírových límců z velínového papíru.
První si dal patentovat Rohberger de Vausenville z Paříže r. 1791. Poněkud odlišný l. s. sestrojil r. 1803 kněz S. Adam z kláštera u Reichenhallu v Německu.
Angličan E. Galloway si dal r. 1844 patentovat látku zv. „kamptulikon“, z rozmělněného korku spojeného gutaperčou.
Kalolis vynalezl r. 1828 Needham.
Vynalezl r. 1780 James Watt.
V starém Egyptě se víno a olej lisovaly v plachtách, které se zkrucovaly („ždímaly“) dlouhými pákami. Ve starém Řecku a Římě se postupně vyvinuly dva typy lisu, pákový a vřetenový. Vývoj pákového l. byl dokončen v 2. stol. př. Kr., l vřetenového asi koncem 1. století př. Kr. Zprvu se...
Nejstarší lisy t. se podobaly jednoduchým lisům na víno. Leonardo da Vinci navrhl kol r. 1500 dva druhy t. l. zlepšených (jeden na pohon ozubeným soukolím) s vysunutelnou podkládací deskou. R. 1550 zavedl L. Danner v Norimberku místo dřevěného vřetene železné. Další zlepšení provedli...
Chem. prvek, objevil r. 1847 J. A. Arfvedson jako kysličník. Čisté l. získali elektrolyticky až roku 1855 Bunsen a Mathiessen.
Různé nálezy (např. v Býčí skále u Brna) a zprávy dosvědčují, že l. byla známa již v nejstarší době železné. Nejstarší zmínka o l. ze středověku je z r. 1182, mluví se v ní o „massa ferrit“, tj. o hrubých odlitcích železných. Ve velkém se mohla l. vyrábět až ve vysokých...
Vynalezl r. 1796 A. Senefelder. R. 1819 si dal patentovat užití papíru místo kamene (tzv. papyrografie), r. 1833 vynalezl přetisk olejových kreseb s litogr. kamene na plátno. Litografický rychlolis sestrojil roku 1846 Smart.
Zda nejstarším plavidlem je vor, plavidlo z měchů neb vydlabaný kmen, to asi zůstane záhadou nerozřešenou, najisto však je vydlabaný kmen plavidlem časově starším než člun hotovený uměle z jednotlivých částí. Nejstarší zachovaný exemplář dlabaného člunu je z Egypta, někdy z 3....
První sestrojil Angličan E. Wingate kol r. 1627, skládalo se ze dvou tyčinek po sobě posuvných. L. p. po nynějším způsobu, s posuvným jazýčkem uprostřed, sestrojil r. 1654 R. Bissaker. Přesně dělená 1. p. vyráběli v 80. letech 18. století v tov. Boulton a Watt v Soho. Posuvný...
Až do 70. let se dály pokusy o konstrukci e. 1. s motory napájenými proudem z galv. článků. První takovou 1. sestrojil r. 1835 Američan Davenport, r. 1836 se objevila 1. Beckera a Stratingha z Groningen a Bottova v Turíně, r. 1838 prý sestrojil e. 1. Skot Davidson a konal...
Objevila se po prvé r. 1893, a to na pouliční dráze; byla poháněna benzinovým motorem. Později se těchto lokomotiv užívalo k posouvání na drahách.
Za prvního navrhovatele p. 1. se pokládá Angličan R. Trevithick, podle zkoumání S. C. Gilfillana je jím však Američan J. Fitch; ten sestrojil model p. 1. již v 1. 1788-79, 5 let před Trevithickem.
Trevithick je však prvním konstruktérem skutečné p. l. Postavil ji r. 1804 pro železárny...
Kdy se vyvinula, nelze říci. Původně byla jistě celá dřevěná, někdy v době železné (počítané od r. 1000 př. Kr.) je dole železem obitá. Takto se udržela až do 18. století. Lopata celá želená se vyskytuje již u Římanů, jak dosvědčují vykopávky. Strojní výrobu 1. (válcováním) si dal patentovat...
Zatím nejstarší zmínka o něm je v pseudoaristotelském pojednání „Mechanické problémy“ pocházejícím někdy ze 4. století př. Kr.
Je původu východního a do Evropy se dostala asi v 8. století prostřednictvím Arebů. Zprvu měla 4 struny, koncem 15. století 6 a v polovině 16. století 8 a počátkem 17. století již 11.
V obydlí vyhloubeném v zemi („zemljanky“) z doby bronzové, objeveném u Eichenheimu v Německu, byla nalezena prohlubeň vyložená hlínou s otisky pletené rohože, tedy cosi jako zárodek p. Lože ve starém Egyptu, Řecku a Římu jsou vesměs plochá, bez postranic, ale s pelestí...
Hluboko do novověku se na správnou konstrukci l. nijak úzkostlivě nedbalo. Zpravidla byla dřevěná, jako čepy a hřídele. Porůznu se vyskytují čepy pobité železem nebo vůbec železné; již Vitruvius píše o obojích ve své knize De architectura (r. 24 př. Kr.). Vyskytly se také případy, byť ojediněle, že...
Kamenné hroty šípů se vyskytují již v době kamenné (asi 400 tis. př. Kr.). Asi 25 tis. př. Kr. se objevují hroty kostěné nebo rohovinové. Dřevěné luky byly objeveny v kolových stavbách švýcarských asi z doby 3500 př. Kr. Ve válečnictví se užívalo luku až do 17. století. Naposledy se...
Nejstarší známá zpráva o lyžích je z r. 922, zpráva Araba Ibn Fadhlana, který se dostal do m. Bulgaru, při vtoku ř. Kamy do Volhy: „Lidé si přivazují po nohy zvířecí kosti, každý vezme do ruky dvě hole s bodcem, vráží je za sebou do sněhu a kluže po sněhu…“
Byly nalezeny již z konce starší doby kamenné (kol. r. 5000), vyhloubeny v tenkých kostech. O málo mladší jsou staroegyptské 1. dřevěné, kamenné, slonovinové a p. Staří Řekové užívali l. zřídka, starší Římané již častěji, jedli lžícemi bronzovými, kostěnými n. stříbrnými. Ve středověku,...