B
Podle němec. arch. Dombarta, který se podrobně obíral problémem B. v., byla tato věž postavena Šuméry (Sumerové, předchůdci Babyloňanů) v podobě pyramidy o sedmi obrovských stupních, úhrnem vysoké 90 m a se základnou čtvercovou 90 x 90 m. V dolní třetině vedlo nahoru široké schodiště pro...
Vyskytuje se již v 16. století, kdy se nastrkoval do hlavně a byl tam držen silnou plochou pružinou. V sedmdesátých letech 17. stol. se objevily b. s kroužkem, kterým se nasunovaly na hlaveň. Že název b. pochází od franc. města Bayonne, jak se tvrdívá, není prokázáno najisto.
První umělá pryskyřice (umělá hmota) byla vyrobena roku 1909 vlámským chemikem H. Baekelandem z fenolu formaldehydu.
Nejstarším druhem b. je nesporně „ohňový drak“. Vznikl tím, že byl dán oheň do tlamy „draku“, polnímu to znamení (voj. standartě), užívanému v římském vojsku (nejstarší vyobrazení je z r. 110 na Trajanově sloupu v Římě); byl to na žerdi nošený jakýsi pytel v tvaru „draka“. Podle...
Kolem roku 1768 upozornil angl. chemik J. Black, že lehké měchýře by se mohly vznášet, kdyby se naplnily vodíkem (nedávno objeveným). Ital T. Cavallo, usedlý v Londýně, to zkoušel r. 1781 s měchýři, lampionky a mýdl. bublinkami naplněnými vodíkem; podařilo se mu to jen s mýdl....
Nálezy b. dosvědčují, že je znal již raný středověk. Pružnou bandáž vynalezl r. 1663 N. Lequin.
O barvířské technice u nejstarších kulturních národů je známo zatím pramálo. Egypťané látky před barvením mořili. Obvinovadlo mumie z doby kol 2500 př. Kr. bylo barveno světlicí barvířskou. Z dob kol 1300 př. Kr. je jako textilní barvivo známa henna; kol 1000 př. Kr. užívali Egypťané...
Jsou vyrobená uměle, chemicky. Nejstarším je kyselina pikrová, získaná r. 1771 P. Woulfem z indiga a kyseliny dusičné, r. 1842 po druhé, z dehtu (fenolu) Laurentem; r. 1856 získal z dehtu W. H. Perkin mauvein (barvy slezové), týž rok J. Natanson fuksin (ve velkém až r. 1859 Verguin)....
Je domovem ve východní Indii a v horním Egyptu a byla v obou těch oblastech zpracovávána jistě od dávna, kdy se tak asi stalo, nebylo dosud zjištěno. Zatím nejstarší zpráva o b. je Herodotova z pol. 5. stol. př. Kr.: zmiňuje se o b. indické a o bavlněných šatech perských vojsk....
Lněná příze a plátno se bílily od pradávna za vlhka na slunci. R. 1785 se začalo užívat, z návodu franc. chemika Bertholleta, chloru, r. 1798 pak chlorového vápna, zavedeného Angličanem Tennantem.
Nasycením uhlí vodíkem (hydrogenováním) získal první laboratorně již r. 1913 něm. chemik F. Bergius, teprve však r. 1923 byl vyroben po prvé ve velkém v Leunawerke
Je pravděpodobné, že již pravěcí stavitelé tzv. kolových staveb užívali k zarážení pilot (jehel) nějakého primitivního b., rovněž i stavitelé starověkých dřevěných mostů. První zmínka o b. je ve spisu římského technika Vitruvia (kolem r. 24 př. Kr.), ale vzhled b. není popsán. Další zmínka o...
Objevil r. 1798 franc. chemik Vauquelin v podobě sloučeniny; čisté b. získal r. 1828 něm. chemik A. Wöhler. Je to prvek, kov, důležitý pro zušlechťování oceli.
Podle svědectví Vitruviova dovedli Řekové i Římané hotoviti betonové zdi a přístavní hráze litím b. do forem nebo mezi štětové stěny. Po Římanech zdědili toto umění středověcí stavitelé chrámů, jak svědčí základy některých chrámů ve Francii, Anglii a Německu; ještě na přelomu 15. a 16. stol. je...
R. 1855 obdržel franc. inženýr Lamblot patent na vyztužení betonu drátěnou sítí, betonových nosníků železnými pruty a sloupů kulatými tyčemi; z patentové formulace je však zjevné, že ztužování b. nebylo tehdy věcí neznámou. Potvrzuje to spis. franc. inženýra F. Coigneta, vydaný r. 1861....
Zavedl r. 1907 známý T. A. Edison.
Pod tlakem: torketování vynalezl r. 1908 Vass, zlepšil r. 1914 Gersabeck.
Podnes se vyskytuje občas tvrzení, že již ve starověku znali b. Např. že byl na jerusalemském chrámu. R. Hennig prokázal důkladným šetřením lichost těchto tvrzení. První domněnku o elektrické podstatě blesku vyslovil anglický fyzik Wall r. 1708. R. 1717 pozoroval ruský fyzik Reinmann, že blesk...
Výstražné plovoucí znamení na moři, na místech nebezpečných plavbě. R. 1829 vynalezl A. Canning z Paříže b., která se samočinně v určitou dobu rozsvěcovala a zase v určitou dobu zhášela a kromě toho zvonila; r. 1876 vynalezl Američan Courtenay b. houkavé, jejichž sirény se uváděly...
Chem. prvek. První jej získali (ne zcela čistý) r. 1808 angl. chemik Davy a franc. chemik Gay-Lussac s Thénardem. Čistý b. získal až franc. chemik Moissan r. 1895.
Jsou starým hospodářským nářadím. Zmiňuje se o nich řím. přírodopisec Plinius v své Hist. naturalis. Hotovily se zprvu z kmene s větvěmi osekanými až na krátké výčnělky. Zlepšeny byly teprve koncem 18. stol. W. Lesterem (angl. pat. z r. 1798); r. 1838 sestrojil R. Finlayson b....
Znalost bronzu a jeho techniky byla podmíněna znalostí a užíváním mědi; kdežto nejstarší pozůstatky doby měděné pocházejí ze staroegyptských hrobů 5. tis. př. Kr., jsou nejstarší nálezy předmětů bronzových mladší o 2 tisíciletí. Podle všech známek se bronz objevuje v Mezopotámii a...
Přístroj důležitý zejména v televizi, k odchylování elektronového paprsku magnetickým polem, sestrojil r. 1897 něm. fyzik Braun.
Chem. prvek, objevil roku 1824 franc. chemik Balard a záhy poté něm. chemik Löwig.
Již ze starší doby kamenné jsou známy b. kameny slouživší k broušení nástrojů rohových a kostěných. Někdy v 5. tisíciletí př. Kr. se užívalo brusu kývavého – brusný kámen byl připevněn ke komíhavému trámku přichycenému k trámci vodorovnému. V době římského císařství se objevují...
Jsou známy z pravěku, byly hotoveny z kostí, na spodu uhlazeny a na jednom konci provrtány, aby se mohly přichytit k noze. Roku 1829 si dal patentovat J. Cobbing brusle dřevěné se čtyřmi železnými postranními přidržovaly, které se k noze přitáhly šroubem vzadu na b. V pol....
První vynalezl r. 1790 paříž. medailér Vanlede. V Anglii si dal patentovat r. 1823 R. J. Tyer k. b. s 5 kolečky, přední a zadní kolečko bylo menší než ostatní. V Rakousku byly vydány 3 patenty na k. b. První umělá dráha pro k. b. byla zřízena r. 1877 v Berlíně.
Ježto čočky jsou známy z dávného starověku, nelze spojení jich v b. pokládat za nějaký vynález, aspoň ne vynález určitého jedince. Nejstarší zmínka o b. je z konce 13. století z Itálie. Vynalezl prý je Ital Salvino degli Armati, jak se soudilo podle nápisu na jeho náhrobku,...
Pokud je známo, vyskytují se první b. v hornictví, na těžném stroji. Nejstarší známé vyobrazení této b. je v Agricolově spisu: Dvanáctero knih o horn. a hutn. (1556); kotouč těž. stroje je brzděn trámcem v podobě páky jednoramenné. Vozové brzdy – nejstarší zmínka o vozové b. je...
Je známa již z doby kamenné, pazourková. V době bronzové se hotovily ve stř. Evropě s ostřím srpovitým, v sev. Evropě s ostřím rovným. V době železné se objevily i železné b., v době římské b. sklápěcí.
Znali ho již staří Egypťané. Kotel byl znám starověkým národům na Východě a od nich jej přejali Řekové a Římané. Do Evropy se dostal nejspíše prostřednictvím Peršanů. Tamburina byla známa starým Římanům.
R. 1455 přesunuli G. Nardi a A. Fioravanti věž „de la Magone“ v Bologni na jiné místo. Kol r. 1480 navrhl Leonardo da Vinci posunout o 300 m jeden ve Florencii kostel, a to užitím pák. R. 1773 to skutečně ve Florencii provedli, ale s jinou kaplí. R 1776 přesunul stav. Serra...
Kladiva pohybovaná palečným hřídelem vodního kola, jednoramenná (nadhazovaná) nebo dvojramenná (stlačovaná), se objevují v pol. 13. stol. Agricola se ve svých Dvanáctero knihách o hornictví (1556) o nich zmiňuje jen zběžně, jako o věci obecně známé. Asi v 20. letech 19. století se...
Sestrojil r. 1866 něm. chemik W. von Bunsen.